Zednáři, elitáři, vyvolení? Ne, to my rotariáni opravdu nejsme

Zdroj: Mladá fronta Dnes, 25.11.2013

 Zakazovali je nacisti i komunisti. Až před dvaceti lety znovu vznikl v Ostravě první Rotary klub. Rotariánů přibývá, přestože část lidí je vnímá jako zednáře. "Je to nesmysl," tvrdí ostravský prezident Lukáš Ženatý.

Nacisté považovali mezinárodní organizaci rotariánů za zednářskou.
U nás jejich činnost zakázali komunisté. I dnes vás mnozí lidé považují za jakousi přípravku na vstup mezi svobodné zednáře. A ti se členstvím nechlubí.
Znám názory, že jsme předstupněm svobodných zednářů. Ale nevím, kde pramení. A mrzí mě. Je to totiž naprostý nesmysl. Já ani nikdo z členů našeho klubu nemá se zednáři nic společného. Nikdo takový nás neřídí. Ani nikoho takového neznám. Část lidí, kteří Lukáše Ženatého neznají osobně, si ho vybaví jako bývalého politika. Někteří tuší, že pracovně se zabývá ochranou životního prostředí. Málokdo ale ví, že od července je prezidentem Rotary klubu Ostrava. A netají to.
"Proč bych měl? Naopak, nosím v klopě znak ve tvaru ozubeného kola s nápisem ROTARY a jsem na to hrdý," říká Lukáš Ženatý.
 
- Ale zednáři jsou jakýmsi uskupením "elity elit." Nejsou snad Rotary kluby také jen pro vyvolené?
 
Pravda je, že vstoupit může jen ten, koho někdo z členů doporučí a klub osloví. Nesouvisí to s elitářstvím. V každém klubu může být jen jeden zástupce každého oboru, třeba jeden chirurg. Jde o to, aby se kluby nezměnily v profesní.
 
- Může k vám tedy vstoupit kdokoli, třeba i pekař s nízkou mzdou?
 
Pokud ho někdo doporučí a klub přijme, tak ano. Ale upozorňuji, že členové musí klubu přispívat. Nejde jen o členské příspěvky ve výši několika tisíc korun za rok a dobrovolné finanční dary na prospěšné projekty, ale i o to, že základní povinností člena je zúčastnit se každý týden klubového setkání kdekoli v zemi či na světě. Součástí jsou přednášky a oběd či večeře, což si každý hradí sám...
 
- Přednášky? Že by o zednářství?
 
To ani náhodou. Buď přednáší člen našeho klubu o své profesi, zkušenostech a zážitcích, nebo pozvaný host. V poslední době jsme tak měli přednášky o projektu Celé Česko čte dětem, o světové energetice nebo o zkušenostech jednoho z našich kolegů ze studijního pobytu v Anglii. Dozvídáme se tak nové informace ze všech oborů lidské činnosti. To je vedle dobročinnosti druhý základ naší klubové činnosti.
 
- Dokázal byste stručně shrnout, jaký je rozdíl mezi zednáři a rotariány?
 
Zatímco zednáři se spolčují proto, aby ze svého společenství měli vzájemný prospěch a sloužili sami sobě, rotariáni se naopak scházejí proto, aby pomáhali jiným. Naše heslo je: Služba nad vlastní zájmy. A zatímco zednáři jsou tajný spolek, my veřejné občanské sdružení registrované u ministerstva vnitra. Nic netajíme, k členství se hlásíme, máme své stanovy, webové stránky i profil na Facebooku...
 
- Kolik vás je?
 
Náš klub má v současnosti osmadvacet členů, ale jen v Ostravě už jsou kluby dva. Celkem jich je v Česku a na Slovensku 74, celkem už mají asi 1 400 členů. A stále nás přibývá. Na světě je něco přes 1,2 milionu rotariánů.
 
- Odkdy a proč jste rotariánem vy?
 
Náš klub vznikl v listopadu 1993. Začátkem roku 1994 mě požádali, abych přednášel o ochraně životního prostředí. Pak mi nabídli členství. Tehdy jsem byl pohlcený prací a hledal nějaký přesah. Chtěl jsem si rozšířit obzory. Rotary klub mi to splnil. Potkávám zajímavé lidi, vedeme zajímavé hovory a pomáháme lidem, kteří to potřebují.
 
- Nedávno jste přispěli nevidomé sopranistce na studia v cizině. Kolika dalším lidem jste už pomohli?
 
Za dvacet let existence podpořil jen náš klub pětadvacet projektů téměř 17 miliony. Peníze dáváme ze svého, ale také sháníme sponzory, ucházíme se o granty a pořádáme akce, jejichž výtěžek jde na sociální projekty. Například už dvacet let pořádáme letní tábor Stružielka pro postižené i zdravé žáky Muzické školy Ostrava a podobného zařízení v Čadci.